Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak vypadá takový normální den

10. 9. 2010

Ráno

Na ráno si budík nařizovat nemusím, protože mi škola začíná každý den až v půl jedenácté. Sice bych raději začínal v osm a končil v jedenáct, ale letos to prostě nevyšlo. Vstanu kolem osmé a v klidu si dojdu na snídani, která je dostupná od osmi do jedenácti. Po snídani mám většinou hodinu, hodinu a půl času, tak si sednu do Trumbullské knihovny a dělám úkoly, co jsem nestihl udělat večer (nebo se mi nechtěly dělat večer). Vyřídím 16 emailů a pomalu jdu na hodinu španělštiny.

Dopoledne

Španělština mi jde zatím celkem dobře. Přestože jsem se předtím španělsky neučil, alespoň rozumím, co po mě profesorka chce - ona totiž mluví jenom španělsky, bez ohledu na to, že jsme začátečníci. Po španělštině utíkám na matematiku (pořád lepší než ve středu, to mám jen 15 min abych vyběhl až na Science Hill na fyziku).

Úroveň matematiky jsem nasadil na Multivariable Calculus (integrální, diferenciální počet o více proměnných), což zatím taky šlape dobře. Profesorka se náhodou jmenuje Havlickova, je z České Republiky a vystudovala MIT. Kromě profesorky češtiny a mě asi poslední česká osoba na kampusu.

Odpoledne

Odpoledky mám jen v pondělí a středy, ale to neznamená, že budu do večera válet šunky. Dojdu si na oběd, potom nakoupit nějaké učebnice, vybrat notebook na internetu a už pádím před Payne Whitney Gym, odkud mi jede autobus na IM Fields, kde mám první Ultimate Frisbee trénink. Po třech hodinách pobíhání na slunci jsem docela vyřízen, nehledě na to, že moje sebevědomí ohledně hraní této hry v této společnosti kleslo na nulu. No nic, rychle zpět na autobus, převléknout se, hodit do sebe rychlou a lehkou večeři, protože mi navazuje plavecký trénink.

Večer

Další hodina dřiny v bazéně ze mě vymáčkla veškerou zbylou energii a začal jsem chytat křeče do stehen. Asi jsem to malinko přehnal, budu muset jeden ze sportů nechat plavat. (A plavání to nebude). Už za tmy jsem se dopotácel do Binghamu (Bingham hall je budova, kde bydlí freshmani z Trumbull a Calhoun college) a místo abych šel spát, začal jsem smolit esej na text Marka Twaina na středeční angličtinu. Protože už si ani nevidím pod ruku, dávám si budíka a jdu spát.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Kontakt

Jan Kolmaš

jankolmas(a)post.cz
jan.kolmas(a)yale.edu

Anketa


Twitter

Follow CzechEngineer on Twitter




Statistiky

Online: 1
Celkem: 185606
Měsíc: 3302
Den: 78