Šel Honza do světa

 Lidé se mě ptají, jestli se mi stýská po domově. Jistě že ano, ale ne tak, že bych brečel do polštáře. Spíš bych řekl, že se těším domů. Jak by ne, půl roku je nejdéle, co jsem byl z domova. Pravda, bez internetu a Skypu by to bylo něco těžší.

Je ze mě Američan? Ani omylem! Naopak, jsem tu jediný Čech a reprezentuji tu svůj národ. I když tu česky nemluvím, nezapomínám, ale uznávám že někdy používím slova a slovní spojení, které znějí spíše jako překlad z angličtiny. 

Kdyby mě moji přátelé neznali, tak by nevěděli:

-že Československo se dávno rozpadlo (někteří nevěděli)

-jak vypadá česká vlajka, která mi visí nad postelí

-jak se česky řekne ahoj

-že existuje nevyslovitelné písmeno ř

-že je čeština podobná polštině a ruštině 

-jak zní hudba klasická (Má Vlast), tradiční (Čechomor) a moderní (Kabát)

-jak zní naše státní hymna

 -že Češi vypijí nejvíc piva na hlavu na světě

-jak chutná česká kuchyně (bramboráky, bramborové šišky)

-že Praha je to nejúžasnější město na světě a musejí se tam podívat

Pak si také nejspíše budou myslet, že všichni Češi jsou vysocí, blonďatí a magoři jako já.